Lednové oslavy, výstava pokojíčků
Párkrát jsme protřeli oči, ač neradi se zaběhli v běžném režimu a je tu svátek Tří králů. Na návštěvu došli hezky nastrojení známí. Dlouho nepobyli, protože měli cestu dalekou a zmrzlou.
Venku je sníh a mráz a za okny skoro taky)). Dobře se na to kouká, když radiátor hřeje.
V rodině pár ledňáčků, tak stojí za to něco udělat.
Čas nezastavíš prostě. Na krku další křížek. Ale nejen na mém, naštěstí.
Jak jinak, Honza se ujal velení.
Pozvánka k bráškovi došla e-mailem. Chlapi ke krbu v kabátech a teplých botách už po obědě, ženy po soumraku hezky do teplíčka k troubě)).
Uvařila jsem pánům teplý kompot z jablíček a nakrájela spoustu zdravé zeleninky a na to sýry jako pikantní tečku.
Ještě navečer jsem jela na nádraží pro Františka a potom již na oslavu. Lída k nim jela napřed s Pájou.
Kluci se přesunuli ven mezi chlapy. A to jsem si měla pohlídat)).
Venku bylo hooodně veselo. Jakmile jim začalo být hooodně zima, bylo hoooodně veselo i v kuchyni.
Liduška se dočkala sv.přijímání místo neděle. To se chlapci na chvíli ztišili. No, do poslední chvíle se měli čemu smát. Odcházeli jsme asi o půl desáté. Já s obrovskou náručí dárků.
Nezbývá než obdivovat Mílu, že tohle všechno vydrží. Tolik nádobí, a kdyby jenom to. Buchet, chlebíčků… Každý něco donese, to jistě, ale i tak. Měli jsme se královsky a hoši byli veselí.
Jinak byl leden zachumelený.
Luďa si s odházeným sněhem zase pohrál a postavil tentokrát hrad. Děti se na sněhu přece jen měly možnost vyřádit. Led na řece dlouho ale nevydržel.
Jako kontrast k tomu se už před svátky do plné krásy předvedly orchideje.
Ale nemyslete si, oslavám nebyl konec. Hned na to nás uvítala Veronika, potom ještě Cilka. Všechna setkání byla příjemná, obyčejně jsou mírně protkaná Pavlovými politickými komentáři. Ach jo…
Moc hezká byla výstava dětských pokojíčků pro panenky v Hernychově vile. Tam jsem se úúúplně rozplývala.
Také u nás trávila odpoledne párkrát Klárka. No, vyráběly jsme kde co, i malomocného.