svatba, narozeniny Honzík, sraz Olomouc
Červen je krásný teplý měsíc. Ale také dostatečně mokrý. Na návštěvě u Marušky jsme zmokly snad třikrát a domů jsme spěchaly hodně rychle, abychom to stihly za sucha. Nezmiňuji se tedy o nožkách a kolečkách.
Jednoho rána jsme si přišli ne zahradě k srnčímu, takový trouba malý to byl a srazil si vaz. Nejdříve si však pochutnával s kolegy na jahodách a na malinách u souseda. Jo, kde je tráva zelenější? To znáte, že za plotem.
Já jsem v tom horku pekla opět na svatbu cukroví. A to pro Vítka a Klárku. Bydlí v Losinách u dědy a babičky. Na svatbu jsme jeli bez Lídy, která tou dobou byla v Turnově na návštěvě u kamaráda. Jela s tátou autem. Navštívili synagogu. Kamarád Mirek totiž pracuje na úřadě a dělá průvodce mimo jiné.
Dále jsme slavili narozeniny mladšího Honzíka na zahradě ve stanu. 30 let. Škoda, že tak brzy usnul, bylo to moc prima. Lída opět zdrhla s tátou, tentokrát na sraz do Olomouce.
Na stavbě se František věnoval stavění dílny pro tátu.