Schody, fasáda, Ondra, Humbook
Od doby, co je možná Liduščina léčba, dělá všechno proto, aby ji
získala. Co na tom, že se pojišťovna vzpouzí. Ale je tu někdo, kdo ji neslyšel naříkat na peníze?
Tedy tu pojišťovnu. Je to těžký boj a doufám, že bude mít dobrý konec. Vypadá, že Lída má na to
více síly i odvahy než já.
František se dal do hromosvodu na střeše. Okolo baráku už je v zemi, tak ještě na střeše. U toho
natřel i jedno okřídlí a trochu poopravil střechu.
Pomoci mu přijel na pár dní i kamarád Jiří. S ním se pustili do schodů, které Františka přímo
strašily. Přemýšleli až se jim málem hlava zavařila. Týden dělali půl patra, ale vymysleli to krásně.
Druhá půlka šla už lépe a další schody ještě lépe. Také se už nemuseli prát se středovou, ne
zrovna rovnou, zdí.
Pavlík byl odsouzený ke štukování a natahování fasády. Myslím z něho bude mistr. Jde mu to fajn,
ale je to dřina. Pozor! Nemotat do toho moc piva, pak se padá z lešení! ))) Matoušek si připravoval
balkon na pokládání dlažby. Táta udělal lavičku na komíně.
A malý Ondrášek se projevuje jako montér. Kola, dráty, šrouby, zásuvky, jo, je to kluk.
Krásné počasí vybarvovalo pomalu listí, které ještě nespadlo a krůty se procházely s hlavami v
oblacích. Prostě dámy.
Táta s Lídou a Maruškou se opět vypravili do Prahy, tentokrát na setkání čtenářů. Setkali se tam s
profesory Bradavické univerzity a bylo jasné, že nejsou zdaleka sami, kdo se dokáže bavit s
kouzelnou hůlkou.