Indiáni 2015

24.07.2015 23:13

Indiáni

Nevím, jestli se budou moci příští rok malí indiáni zúčastnit, ale nejspíš by se konali i tak. Jen bych nemusela nic vymýšlet))). Dala bych si nohy nahoru a placatila bych se v bazénku sama. Ale asi by se nestýskalo jen mně.

Také nevím, jestli přijede Ladík, protože náčelníkovi se tu nelíbilo. S takovou dovolenou spokojený nebyl. Možná taky nebyl spokojený sám se sebou, za to si ale může hlavně sám. Necháme se tedy napříště překvapit.

Teď vám ale napíšu, jakže jsme se měli a co jsme dělali letos.

 

Pondělí 14.7.

Brzy ráno jsem se vydala do Litomyšle do prodejny výtvarných potřeb, protože mi chyběly ještě nějaké věci pro tvořeníčko s dětma. V 10.00 jsem byla již na nádraží ve Třebové, kde jsem vyzvedla tu bandu z Jevíčka. Jak byli smutní, že nejezdí schody na nádraží((((. Hned jsme se stavili v Kauflandu nakoupit.(meloun hlavně)

Vyhodila jsem je na zahradu a šla vykoupat Lídu.

K obědu jsem pro ně měla kuře doma. Venku pršelo, tak jsme povídali, co bylo ten rok. Co škola,  kamarádi…

Když se trochu vyjasnilo, šli se zabydlet do Berušky. Trochu jsme poklidili kolem stavby, protože tatínek má na úklid svůj názor.

K večeři jsme usmažili 20 volských ok už venku a dali se do prvního výrobku. Udělali jsme si peříčka na kůži, jako ozdobu do vlasů, nebo na halenku.

 

Úterý 15.7.

Prší. Na snídani jsem jim dala velký kbelík kukuřičných lupínků, aby si nevymýšleli, co by snad rádi k snídani.

Dopoledne se děti nudili, ale vlastně nevím proč. Měli pastelky, korálky, hry, písek, bábovky, traktor s vlekem,koule s plechovkama, stavebnici ..

Kateřina měla na každý den napsanou násobilku a musela tedy denně chudinka počítat. S přechodem na jinou školu se měla doučit spoustu věcí. Jooo Brno. To není jako vesnická škola))). Na oběd byly ZOO nudle s mletým masem a sýrem. Odpoledne jsme dělali obrázkovou mozaiku z papíru , která se natírala 3D lackem. Obrázky vypadaly potom jako ze skleněných střípků.

V 17 hodin dojela Klárka.  Pomohla dětem udělat k večeři rybí po mazánku. Moc se jim povedla a pochutnali jsme si.

Potom se děcka vykoupaly doma a šly v deset spát. Já jsem spala s Klárkou na stavbě.

 

Středa 16.7.

Vstala jsem v 5.15. Uklidila jsem venku na WC a okolo. Taky jsem si nařezala a připravila mátu na sirup. Trhala jsem s Jiřinkou i rybíz.

Dopoledne jsem zaměstnala indiány čištěním mrkve. Chvíli se tím zabavily. Patrik se snažil utlačit sekačku na trávu))). Také byly v obchodě pro chleba a rohlíky.

K obědu jsem dělala řízky.

Odpoledne jsme opět byli doma a dělali jsme náušnice z drátků a prstýnky z korálků. Dopadly nad očekávání krásně.

Večer jsme byli u ohně a opékali buřtíky. Patrik se nám předvedl jako záchranář.

Táta dal konečně na stěny WC folii, takže alespoň čůrat se bude moci trochu v soukromí. I když dveří jsem se nedočkala a střechy taky ne.

Bylo pěkně, tak jsme klábosili u ohýnku a já krájela mrkev na dušení do mrazáku.

 

Čtvrtek 17.7.

Opět brzké vstávání. Uvařila jsem si mátový sirup a vyprala a pověsila jsem všechno prádlo. (3pračky) Jak vstala Klárka, tak jsme se vykoupali spolu. Nasnídali jsme se a šli vykoupat Lídu domů. Indiáni dělali indiánské pohledy. Zvládli to docela rychle, tak je hned napsali a poslali z prázdnin, komu chtěli. Ještě si odpoledne vyrobili nějaká přáníčka.

K obědu Jiřinka dělala dušenou mrkev.

Klárka začala fňukat po mamince, tak jsme jeli na výlet do Penny marketu pro kyselinu citronovou, kterou jsem potřebovala na večer. Také jsme zrovna vzali do schránky udělané a napsané indiánské pohledy.

K večeři byly nudle s mákem. Po ní jsem Klárku odvezla domů.

Večer jsem se snažila uklidit prostor pod bazén, protože se konečně zlepšilo počasí. Dnes se dokonce po deštích děti sprchovaly pod rozprašovačem.

Když se setmělo, seděli jsme ve včelíně.

Já se dala v noci do výroby marmelády z rybízu. Lída samo sebou ponocovala se mnou.

 

Pátek 17.7.

Den začal vesele. Petra vysypala na zem celý kbelík lupínků)))). Měla hezkou chvíli co dělat.

Já řezala zadní desky a rámečky na mozaikové obrázky, které konečně zaschly. Pavel koupil sisálové provázky. Ukázala jsem dětem jak rámečky omotávat, aby byly hezké. Taky se znovu ukázala Klárka. Dovezla do lupínků kakaové kuličky. A také zmrzlinové kornouty pro všechny. Hned se zapojila do omotávání rámečku. S Jířou jsme vytáhly bazén a s pomocí Pavla ho nafoukly.

K obědu jsme vařily dýňovou polévku a brambory, sekanou jsem měla upečenou z domu.

Dojela za námi i Lenka. Po obědě jsme povídali a u toho motali a motali. Děti s mokrými triky na hlavách, jelikož slunko pralo, co mohlo. Mezi tím naskákali do bazénu, slízali další zmrzlinu.

K večeři byly langoše a po nich se ještě obrázky dodělávaly. Pro Klárku si přijela mamka. Pavel dnes odvezl starý filc do sběrného dvora, abychom přes něj neklopýtali u umyvadla a ořezal mi větve v hájku u slepic. Podařila se mu rozbít i lázeňská kamna, takže děti se opět sprchovaly doma. Nad WC venku se objevil kousek plechu)).

Nakonec s holkama siesta ve včelíně.

 

Sobota 18.7.

Zase musím uklízet. Ve včelíně, na WC a okolo a také doma. Koupu Lídu. I kurník si žádá úklid. Zatím se všici nasnídali. Patrik vypadal, že se dnes neprobere. Vstával nakonec až v jedenáct)).

Holky zase okrájely 1 řádek mrkve. Lenka s Jiřinkou okrájely kuře do polévky a udělaly jsme čínu. Pavel nám dovezl krokety a knedlíky.

Po obědě dělali ubrouskovou techniku. Dělali si deníčky, nebo krabici na poklady. Deníčky si ještě svázali koženými řemínky. Pro Ladika, který měl přijet večer, jsem ho udělala já, aby něco měl, až přijede.

Patrika tato práce nenadchla, nebo spíš ho Pavel zabavil víc vrtačkou. Půjčil mu ji a on vrtal díry kde se dalo. Potom dofukoval bazén.

Děcka se koupaly i večer, protože bylo přímo vedro.

K večeři dělaly zase pomazánku, tentokrát vajíčkovou.

Nakonec se ukázal i Mikeš s Ladikem. Zrovna vlezl do vody)).(Ladik) Přivezl pro děti nějaké mlsoty a pro nás lahvinku něčeho dobrého…(Mikeš)

Měli jsme pro ně připravený stan s matracemi a peřinkami a považte, i poličku na strojení tam měli. Tím pádem Mikeš neustále rovnal Ladikovi prádlo do komínků, jak je zvyklý od sebe z domu.

 

Neděle 19.7.

Vstávám zase sama brzy a krmím slepice a kačky (máme 2 indické běžce). Potom jsem jela na mši v sedm.

Po návratu ustrojím Lídu, dám ji snídani a nechám na pospas tátovi. Sama jdu za indiánama a společně snídáme. Co jiného než lupínky. Jaké bylo smutné překvapení, že i Ladik musí denně dělat list násobilky. Ale jistě to bylo pro něho lehčí, když musela i Kačka.

Děti hned po té naskákaly do vody. Náčelník začal rýpat, že bez rádia nevydrží. Taky dovezl nějaké staré deky z domu, tak jsem je odnesla na stavbu.

K obědu byla rajská a knedlík, polévky jsme také neopomíjeli.

Odpoledne už to nebylo k vydržení s Mikešovými řečmi, tak jsem radio z domu musela donést. Od té doby v indiánském táboře hlučela buď hudba, nebo politika.

S dětmi jsem dělala srdíčka z pedigu. Omotávali drátěnou formičku. Petra si stihla udělat ještě jednu náušnici z drátku, protože ji ztratila.

Potom dojel Pavel s modrým autem na stavbu a děcka si v něm udělali hernu. Nebylo v něm totiž zadní sedadlo a to se jim líbilo.

Kačka začala kamarádit s Ladikem a od teď byli všude spolu. Jak teď právě v bazéně. Který ovšem praskl. Spíš byl přefouklý a odlepila se záplata. Ale zalepila jsem ho a ještě trochu fungoval pár dní))).

Večer jsme dali děti spát a seděli jsme u ohně. Dámy vyzunkly myslivce s colou…

 

Pondělí 20.7.

Dnes jsem měla trochu složitější oběd, tak jsem si něco přichystala už ráno. Ne, že by nešlo normálně uvařit, ale trochu foukne vítr a plamen je studený. Dlouho trvá, než plyn něco uvaří.

Doma jsem si upekla piškot.

Ruční práce byly talíře. Malovali na ně čtverečky barevné. Zatímco se sušily, my dodělali oběd, přírodní řízek s nivou, brambory a polévka a najedli jsme se. Stihly se i vymáchat zase ve vodě.

Děti byly z malování nadšené. Fixem na porcelán na čtverečky měly domalovat panáčky nebo kočky drátěné. Zkoušely to nejprve na papír. Různé polohy a tvary. Sestra opět dovezla na chvíli Klárku. Já jsem skočila dodělat buchtu s tvarohem a jahodovým želé.

Večeři jsme totiž nedělali. Došli skauti a chtěli si vypůjčit ohniště. Přestěhovali jsme se na spodní loučku. Segra si dojela ostříhat mateřídoušku a vzala si zase Klárku domů. Táta si k nám donesl pivo a začal o politice. I tak já vytrhala hrách a začali jsme ho s dětmi a holkama obírat. A najednou, že jdem do pivovaru na zmrzlinu a pivo. Indiáni trochu vzbudili rozruch v pivovaru, také tím, že byli zvědaví. Ale bylo to fajn. Po návratu se děcka zase rachtaly ve vodě. Také vybarvovaly mandaly a obrázky. K večeři jsme snědli buchtu. Seděli jsme venku dost dlouho a vlastně nebyl ani moc slyšet hluk od ohniště. I hrách jsme dotrhali.

Velký rámus začali skauti dělat až v noci.

Ve 02.30 jsem jim šla ven vypnout reproduktory, které řvaly na celé Hylváty.

Nakonec jsem je vyhodila, když se neumí chovat, že tam spí děti. Bylo půl čtvrté.

 

Úterý 21.7.

S Františkem jsem byla domluvená, že na snídani budeme mít u ohniště a ve včelíně uklizeno.

Proto přišel brzy ráno a pomohl mi s úklidem. Kupa odpadků, zbytků jídla, všude se válely flašky, PETky, mobil v popelu, drobné vysypané, různé svršky podupané…No, hezký binec tam byl.

Ale stihli jsme to roztřídit do pytlů a odnést.

Indiáni vstali a po snídani jela Lenka a Jířa na nákup.

Měla se dnes stříkat trika foukacími fixy. Ale co na ně. Měli spoustu šablon, ale ani jim se do dinosaurů moc nechtělo a já už včera koukala po nějakém indiánovi, tak jsem vyřezávala šablonu a líbila se. Nalepili jsme ji papírovou páskou na triko, také noviny okolo, aby triko zůstalo opravdu čisté a mohli se snažit jeden po druhém. Ale stejně to dopadlo až po obědě.

Proto dopoledne děti zase malovaly mandaly a různá bludiště. K obědu byly zbylé brambory, tak místo rizota byly brambory s uzeným, co mělo být v rizotu. Polévka také zbyla. Což se nám moc hodilo.

Dopoledne také byla Lída u Marušky, ale před obědem jsem si ji vzala ven. Po obědě chtěla domů. A já stále chodila poposazovat.

Jelikož se stal takový problém se skauty a měl je i soused, kterému vycákali půl bazénu, indiáni dostali nabídku, že se k němu mohou dojít kdykoli vykoupat, že tam nikdo není doma.

Což uvítali)).

Já ještě udělala šablonu pro dospěláky, takového malého indiána. Večer jsme opékali klobásy, které připravily i se zeleninou děti.

 

Středa 22.7.

Budíček dětí v 7.17. Já v 6.30. To aby se mohly jít koupat honem zase k sousedům do bazénu))).

Potom jsem je nechala snídat a počítat a malovat.

Vykoupala jsem Lídu a upekla buchtu s rybízovým želé, ušila jsem si kapsu na šaty indiánské, které jsem měla zrovna vyprané. Děti se zatím koupaly u nás. Bazén hrozně uchází. Ven jsem se dostala až v 11.00. Rychle jsem se dala do mletého řízku a zeleninové polévky. Mikeš se začíná hádat a chce jet domů. Vlastně nevím proč a kvůli čemu. Jak tam nejsem, nevím nic. Ale jel aspoň nakoupit. Musím jít za Lídou, proto zase obědvám později sama. Po obědě zase koupání u Cinků, potom zmrzlina. A Mikeš má špatnou náladu. Já musím co chvíli k Lídě. Trochu mi hrály už nervy. Neměla jsem chuť nic dělat a tak jsem se vyhýbala, jak to šlo. Dětem jsem dala samotvrdnoucí hmotu a Jiřinka to nějak zachránila. Nadělali si želvy docela hezké. Bylo mi smutno. Svěřovala jsem se Jiřince, když jsme smažily palačinky večer. Z dostanuté makrely jsem udělala pomazánku, kdyby měl někdo velký hlad.

Po večeři děti hrají lov zvěře do ZOO.

Večer foukal vlhký vítr. František vyhodil pojistky. Prohlíželi jsme si nějaké nafocené snímky. Jiřinka najednou pravila: “Já tady mám ruce jako nějaké stařeny.“ Ovšem, nebyly to její ruce….

Mikeš se usadil sám pod lípou a nekomunikuje.

Pro mě byl celý den emočně hodně chladný.

 

Čtvrtek 23.7.

Dnes je Pavel doma a bude se strat o Lídu. Hurá. To přebíhání je strašné.

Nakrmila jsem slípky a Mikeš byl už ve včelíně. Že prý má Ladik hlad. Najedl se i on a šel zase spát.

Trochu jsme si naplánovali Pastviny, že už nemusím hlídat Lídu, ale foukalo studeně a na koupání to nevypadalo ani trochu. Také se zatáhlo.

Děti si malovaly a Kačka s Ladíkem se dali do násobilky. Dojel za námi Oskárek. To bylo radosti!

K obědu byly makrely a polévka s játrovou zavářkou. Zbylo i na Frantu a tátu s Lídou.

Dnes jsme dělali sádrové indiány. Patrik si ho odléval hned ráno. Museli si je dělat postupně. Vždycky umíchat sádru, nalít do formy z modelíny, dát do ní drát jako výztuhu a háček na pověšení a počkat, až zatvrdne, než se vyklopí, aby mohl dělat další. Forma byla daná v krabičce, aby se nerozsypala. Po obědě je měli hotové už všichni. Do večera snad obstojně uschnou.

Indiáni si hráli mezi tím zase v autě. Potom ho Pavel luxoval a konečně uklidil.

Také se dnes zastavil Drobek. Ale měl strach, že se u nás neotočí, nebo se dlouho zdržel nebo co já vím, tak jsme ho šli pozdravit k silnici.

Potom jsme se nadobro usnesli, že Pastviny nebudou, že je zima. Ale Jiřinka s Oskárkem a dětmi šli k sousedům do bazénu.

Mikeš s tátou se rýpou v pojistkách na autě. Také řekl Mikeš Ladikovi, že pojedou domů v pátek jako všichni ostatní, ne v sobotu.

Děti malují ještě hlemýždí ulity, zdobí želvy ze samotvrdnoucí hmoty a barví indiány.

Petře jsem nastavila indiánské kalhoty. Dámy s Oscarem šli navečer s dětmi do pivovaru na zmrzlinu. Mikeš seděl s Pavlem a já dělala špízy a krájela zeleninu na večeři. Zatopila jsem oheň a začala péct. Nikdo mi prostě nepomohl.

Při večeři musím opět k Lídě. Využila jsem toho ke sprše a převléknutí do tepláků. Opět jsem večeřela sama později. Večer jsme seděli pod lípou až do dvou do rána.

 

Pátek 24.7.

Brzy jsem vylezla a fotím si slunko. Potom se ale zatáhlo. Snažím se něco připravit si na oběd. Mám hodně huuuustooou polévku a cibuli s uzeným do čočky.

Potom se vzbudil Ladik. Protože vykouklo opět slunko, vytáhli jsme z postelí i ostatní a šli naposledy do bazénu k sousedom. Šla i Jiřinka s Oscarem. Já je fotila, že))).

Než se nasnídali, podařilo se mi stáhnout fotky i od Jiřinky a mohla jsem je dát Mikešovi domů.

Obědvaly nejprve děti, potom měly šampus, který dovezl Mikeš.

Po nich jsme se najedli my dospělí a s námi i táta. Bylo nás už dost.

Jiřince jsem vykopala žlutou a tmavou denivku.

Potom umyla nádobí, donesla vejce pro holky a zbývalo se rozloučit. Uteklo to, i když jsem celá utrmácená z chození sem a tam. Mikeš jel jako poslední. Zavřela jsem bránu a bylo mi do breku.

Tak jsem začala uklízet. Zuřivě uklízet….deky, matrace, stoly, židle, nádobí, potom stan, povlečení….a vyčerpaná jsem si řekla…nikdy víc))).