jáááááááááá pletu ))))
Bylo nebylo…, maminko, upleť mi šálu… šálu z Mrzimorské koleje. To se ví… Koukám kam jinam, než na You Tube, jak se to vlastně motá, jehlice jsem nedržela v ruce 20 let a nikdy jsem nebyla pletařka.
Ale nějak to šlo. Čili, běžím do švadlenky a dejte mi žlutou a černou a já se do toho dám, zkusím to.
A vida, ona lezla na svět. Povedla se a majitelka je spokojená. Já tedy také, protože jsem ji už několikrát využila pro její tepelné vlastnosti.
Jenže, co se nestalo. Pletla jsem hned další, na přání jednoho kamaráda. Stejné barvy, jen trošku jinak. Nastudovala jsem si “Duté pletení“, čímž vznikla šála dvojitá jako trubka upletená. Při představě, že šála má být tři metry dlouhá se mi protáčely panenky, neboť při takovémto pletení vlastně pletete jednou tolik.
Přesto se mi ji povedlo dodělat, vyprat, vyzkoušet ve sněhové vánici a poslat jako dárek majitelovi.
No, už mi to bylo vážně dlouhé a nechtělo se mi. Musela jsem se přemáhat a neubývalo to… Jen malou neteř taková práce bavila docela dlouhou dobu. Připadala si asi důležitě.
Ovšem, kus klubka dopadl, jako by si s ním kočička hrála…