šablonky družina, barbie
Konec října a listopad probíhal trochu v očekávání. Protože jsme měli podanou žádost na lázně a čekali jsme, kdy přijde poukaz.
Měla jsem nakoupené dárky vánoční, zabalené!))) a telefon, že pro nás nemají místo a poukaz nám prodlouží na příští rok, tedy do března. Inu volám do Klimkovic, a že tedy na jaře. Začala jsem plánovat bezlepkové cukroví a těšit se, jak si budeme péct a uklízet a vůbec, že bude fajn advent a svátky.
František využil počasí a ještě dotřel stěnu směrem k mostu celou barvou. Dodělal také parapety a shodil nějaké lešení.
Dostala jsem nápad koupit na bazaru pár barbínek a ušít Klárce pod stromeček nějaké šatičky. Dost se mi ta piplavá práce zalíbila. V sekáči jsem nakoupila nějaké vhodné hadříky.
Nejdříve jsem si půjčila jednu panenku od tety, abych zjistila, jestli je vůbec zvládnu. No a zašila jsem šatečky co měla na sobě. U toho jsem trošku zjistila jak na střih.
Potom jsem však přišla na to, že na internetu najdu střihů spoustu a také spoustu nápadů. A pak přišly na řadu ty nové panenky. Stály tak po 30ti korunách. Některé šatičky se mi myslím povedly dost.
Také jsem připravila dětem do družiny pár výrobků, co by snad mohly vyrábět. Udělala jsem šablonky a připravila všechen materiál, co je k tomu potřeba.
A najednou dopis. Z Klimkovic!!! A nástup za týden!!!
To mě podržte… Já byla tak vzteklá, nervozní…, že nemám cukroví, nemám vysmějčeno a jak se budeme balit tak rychle! A všechny plány jsou fuč. A můj adventní věnec zůstane na půdě. Ale nezůstal. Usadil se ve školní družině, kde prý ho alespoň mohli každý den zapálit ráno a odpoledne. A dětem se to líbilo. I když málem způsobily i požár)).
No, a začala jsem s uklízením chodby, špajsky, koupelny a u toho přemýšlím a spisuji věci, co nesmíme zapomenout. A co bych měla zařídit, než odjedeme.
Vrátit jsme se měly 16.12., takže ještě týden do Štědrého dne. Poslala jsem tátu pro kapra, rozfikala ho a uložila k ledu. Hurá, to by bylo. Udělala jsem křen z červené řepy. Jako kdyby byly Vánoce o jídle))). Jo, zvyky jsou zvyky. A říkám si, cukroví holt nebude. Stejně chci zhubnout)). Místo pečení se budeme holt máchat ve všemožných tekutinách.
Také shodou okolností došel poukaz i tátovi do lázní. Do Luhačovic a to na téměř stejný termín. Jel jen o dva dny později a vrátil se o pár dní dříve. Prostě byl na tři týdny a my na čtyři.
Kufr jsem mu sbalila, napsala, co mu tam chybí na lísteček, jako nabíječka a mobil, vybavila jsem ho jízdním řádem, mapou a financemi a zanechala ho osudu. Připlatil za komfortnější ubytování v hotelu Palace a měl všechny procedury v budově. Nemusel tedy nikde přecházet a zdá se, že vše bylo také bezbarierové a vyskytovaly se tam stejná onemocnění jako tady.