Štědrý den
Na letošní oslavu Narození Ježíška jsme se letos připravovali trochu (snad) lépe a víc v klidu. Už jen proto, že jsem se rozhodla opravdu nepéct cukroví. Potom také jsem byla od 16.tého na operaci a v neposlední řadě byl tatínek před tím asi 14 dní v Rakousku a hned jak se vrátil, František tam naopak zase odjel. Když jsem se vrátila domů z nemocnice, Pavel byl nucen se starat o Lídu, ale zvládly jsme s Lídou udělat trošku vanilkových rohlíčků jako překvapení. Myslím, že udělaly radost nejen tátovi. Jinak jsem cukroví nakoupila, ale moc se jim nezdálo, takže nejspíš zbude nějaké do mrazáku.
Místo pečení jsem se snažila uklidit a umýt všechno než jsem šla do nemocnice, proto po návratu jsem si jen našla všechny přeházené hrnce)) a tak. Nadělat nepořádek umí chlapi dost, ale není to půlroční špína.
Se scholou jsme také nikam nespěchali, neboť půlnoční letos měla na starosti rytmika. Na Tříkrálový koncert byla společná zkouška až v kostele před koncertem.
Projevila jsem přání mít živý stromeček a hle, na faře jeden zbyl. Nikdo o takovou jedličku už nestál, ale my měli pár řetízků, které ji udělali nadobro skvělou. Skoro nebyla vidět.
Kapra jsem měla už v mrazáku asi 14 dní, takže jsem také nemusela nikoho nikam honit, jen jsem šáhla a měla jsem ho. Prostě se mi dařilo. Všechno bylo dobré. I Pájův skvělý každoroční ovocný salát.
Chlapi se vypravili na dětskou půlnoční a já jsem zatím udělala večeři a připravila stůl.
Po návratu kluků se začaly objevovat dárky pod stromečkem. Každý na poslední chvíli balil, hledal)) a sháněl papír. Konečně jsme usedli ke stolu. Přečetli si úryvek z Písma a rozdělili si oplatek. Popřáli si hezké svátky a projevili si navzájem svá přání.
Potom jsme se pustili do kapra, pak do cukroví, ovocného salátu, …pohádka byla…..no a nádobí…a nakonec…přišel Ježíšek))).
Během svátků nám stromeček dvakrát spadl na zem. Byl přece jen v improvizovaném stojánku, ale i tak jsme měli radostné vánoce.