Svatba Martina a Majdy a narozeniny Jamese
Čekání na svatbu jsem si zkrátila vytvořením betonových listů. Tedy měly by to být takové květináče na sukulenty. Ještě nevím přesně kde by to mělo být uhnízděné, ale zatím ani nevím, jestli budou fungovat a jak přesně vypadat a jestli se mi nerozpadnou…
Pak už svatba. V režii ji měla rytmika. Společná byla jen jedna skladba. Na poslední chvíli jsem za scholu dělala dárek a přáníčko. Svatba byla OHROMNÁ. Tolik lidí…. A měli i zmrzlinu. Samá samoobsluha. Bylo to milé a spontánní. Tak je další synovec ženatý.
Vladka nám asi nastydla. Zkusili jsme na ni vytáhnout inhalátor, co s ní udělá))). Lída si zase usmyslela, že musí mít pleťové masky, a tak se maže medem a všelijakými prášky…?
Čekalo mě také sklízení na zahradě. Nejvíce práce jako vždy dá mrkev. Očistit, nakrájet, nastrouhat. Ale v zimě jako když to najde.
Kluci dodělali fasádu směrem k Verunce a František se, zase sám, jal natírat okřídlí. Aby se mohl dát do barvení první stěny a mohlo se sundat lešení.
Já už nějaký čas mám velké problémy s nohama. Udělal se mi bercák a noha bolí jako čert. Snad mi to povolí. Když si představím, jak se mi to táhlo minule….
Abych nezapomněla, Lída má narozeniny!! A to čtvrt století slaví. Dojel na návštěvu i perníkář. Nějaký ten host k nám také přišel. Chtěli jsme hrát piškvorky, ale zjistili jsme, že jsme asi starý na to nebo co))). Tak Honza vymyslel, že budeme hrát. Co si vezmu sebou, až pojedu do Itálie…To vám bylo věcí…. A jakých potřebných. Vydrželi jsme to do 36 kousků, potom už to bylo trošku na hlavu. Začínala se vařit)). Jako dárek dostala od nás nevím co, ale nejspíš něco děsně praktického, jako vždycky. I když možná vlněnou látku na šaty, které jsem ji potom šila. A musím říct, že jsou velmi teplé a má je moc ráda. Tatínek ovšem šaty na Lídě nesnáší. Všude se mu plete sukně.